Používat ChatGPT přes základní dialogové okno je super, ale má to hodně omezení, které si rychle uvědomíte. Spoustu pak lidí štvou a odrazují od pravidelnějšího používání. Pokyny se musí stále opakovat, složitě se upravují výstupy, soubory je třeba znovu a znovu nahrávat, ….

Naštěstí existuje několik jednoduchých nástrojů a postupů, které používání ChatGPT posunou velmi lehce na mnohem vyšší level.

Já osobně mám nejradši 3, které jsou součástí přímo ChatGPT, takže nemusíte složitě hledat (a platit) další nástroje.

Určitě dává smysl používat placenou verzi ChatGPT (aktuálně mám Plus / Team) a mně se osvědčilo používání modelu o3, který více „přemýšlí“.

(Na okraj – doporučuji pro jistotu vypnout trénování dat modelu v Nastavení)

  1. projekty

Pro mě aktuálně nejpoužitelnější a nejužitečnější funkce.

Má opravdu široké použití – od vyhledávání ve více souborech (aktuálně max 20 , funguje podobně jako NotebookLM), přes komplexnější úkoly (organizace přednášky, vyhodnocení ankety, …) po pravidelně se opakující věci (příspěvky na LinkedIn) a dlouhodobější projekty, na kterých člověk pracuje.

Projekty fungují velmi jednoduše – stačí do nich nahrát libovolné soubory a stručně popsat instrukce, jak se mají chovat výstupy, o čem projekt má být. Následně už pracuji v daném prostředí a kontextu – model si pamatuje soubory, ve kterých hledá na prvním místě, a moje dotazy, takže vše nemusím vysvětlovat dokola.

Dříve měly projekty spoustu omezení, ale nyní v rámci nich fungují i pokročilejší modely jako o3, research mód a současně jde používat např. canvas mód (oboje dále), což posouvá schopnosti na mnohem vyšší úroveň.

Příklad praktického použití

Ve Sportega jsme hledali pozici AI manažera. V první fázi jsem do projektu nahrál naše inzeráty a nechal vygenerovat  inzerát pro tuto pozici způsobem, který používáme. S minimálními úpravami se dal publikovat.

Následně jsem o tento inzerát rozšířil instrukce projektu.

(chování ChatGPT mám nastavené v Custom Instructions, toto funguje jako jeho rozšíření)

Do souborů pak nahrávám podklady uchazečů, které pošlou. Vytvořil jsem si tabulku, kde jsou základní data o uchazečích a komunikace s nimi. Ta je také součástí projektu.

V další fázi jsem si nechal uchazeče vyfiltrovat a seřadit podle kritérií (zkušenosti, znalosti programování,….) a nechal připravit úkol na prověření znalostí.

Vypracované úkoly opět nahraju do souborů a nechám vyhodnotit.

Projekt potom vypadá nějak takto:

… no a pak už zbývají jen ústní pohovory s těmi nejlepšími 🙂

Více se projektům věnuje třeba Patrik Zandl.

  1. Deep research mód

Pro složitější dotazy se skvěle hodí deep research mód, který zahrnuje průzkum webu a hodnocení relevance zdrojů. Deep research trvá zhruba 10 minut a běží na pozadí, takže není potřeba čekat, ale člověk si v klidu může dělat něco jiného. V tarifu Plus je omezení cca 15 použití za 14 dnů.

Zapíná se přímo v dialogovém okně v sekci Tools pod dotazy:

Na položený dotaz se zpravidla zeptá na dopřesnění, jak byl dotaz přesně míněn, jaký má být výstup, případně na úhel pohledu, což dost zlepšuje výsledky. Tyto dopřesňující dotazy jsou již velmi specifické… a často si říkám, jak je možné, že jsem to nenapsal rovnu 🤦‍♂️ 😂

Research mód používám na průzkum různých témat a vyhledávání veřejně dostupných dat, protože dokáže zkoumat, porovnávat a vypadá to, že i ověřovat spoustu zdrojů, které také uvádí a jde se na ně prokliknout. 

Kde se mi osvědčil:

  • průzkum ohledně produktů a jejich recenzí
  • různé právní problémy, včetně soudních rozhodnutí
  • komplexnější témata, která nemají na první dobrou jednoznačnou odpověď

I když jsem četl spoustu článků o jeho reálných omezeních v rámci složitých témat (a asi je pravda, že u velmi komplexních a sofistikovaných témat naráží), tak za mě jsou výsledky velmi uspokojivé a dá se z nich dobře vyjít.

Snažím se používat používám techniku, kterou jsem převzal od Tomáše Čupra, tedy nechal Deep research běžet nad svými výsledky.

Trošku praktičtější se mi jeví rovnou do zadání úvést, aby téma prozkoumal z různých úhlů, opatrně vyhodnotil výstupy a vybral to nejlepší řešení.

Každopádně za mě Deep research vytváří řádově lepší výsledky pro složitější dotazy a doporučuji ho zkoušet. U výzkumných témat je dobré se podívat raději i zdrojových studií… pro jistotu 🙂

  1. canvas mód

Určitě se vám stalo, že dostanete výstup, který je fajn, ale je potřeba v rámci něj (drobně) upravit třeba jen nějakou malou část. Ale hrozně blbě se to modelu vysvětluje a často ten další výstup je horší než ten původní, protože se změnilo i to, co už bylo v pohodě.

Toto skvěle řeší Canvas mode (stačí napsat open canvas) nebo zakliknout pod dialogovým oknem.

Výstup se otevře do editačního okna, ve kterém jde jak posilat další prompty, tak rovnou editovat ten finální text, případně zadávat příkazy.

Další možnosti práce s výstupem:

  • přidat emoji – občas končí divoce, takže opatrně 🧨
  • finálně doladit výstup
  • změnit délku – kratší/delší – lze volit na škále
  • udělat jednoduší / složitější (úroveň textu)

Za mě skvělá funkce, která ušetří spoustu času zejména pro články, posty, ….


Klidně mi napište do komentářů nebo do zprávy vaše způsoby, jak efektivně využívat AI 🙂

Napsat komentář

Trending

Zjistěte více z Pepa Mech

Přihlaste se k odběru a pokračujte ve čtení. Získáte přístup k úplnému archivu.

Pokračovat ve čtení