Pepa Mech

V lednu jsem tady psal, že nás ve Sportega AI nástroje stály v roce 2025 přesně 321 573 Kč. Tehdy mi na tom přišlo nejzajímavější, že je to 0,048 % obratu — náklad, který se v rozpočtu schová.

Tak jsem si o čísla řekl znovu. Za leden až srpen 2026 to je 544 763 Kč.

Za osm měsíců jsme utratili 1,7× víc než za celý loňský rok. Měsíčně to skočilo z 26 798 Kč na 68 095 Kč. Dvaapůlkrát nahoru. Pokud takhle dojedeme rok, skončíme někde kolem 817 tisíc.

A teď to podstatné: nejde o to, že by AI zdražila. Zdražilo se to, kolik jí používáme.

Kde ty peníze jsou

Nástroj	1–8/2026
memoQ	116 994 Kč
wxrks (Bureau Translations)	111 848 Kč
OpenAI	98 318 Kč
Anthropic (Claude)	87 972 Kč
Digitoo	49 133 Kč
ElevenLabs	31 500 Kč
OpenAI API	20 150 Kč
Contentsquare	11 455 Kč
Superhuman	7 481 Kč
DeepL	5 513 Kč
Google API	4 400 Kč
Celkem	544 763 Kč

Loni měl ten seznam sedm řádků. Letos jedenáct.

A jedna poctivá poznámka k tomu seznamu: zdaleka ne všechno jsou čistě AI nástroje. memoQ je překladová platforma, která existovala dávno před ChatGPT — AI je v ní dnes zásadní vrstva, ale platím celou platformu, ne model. Digitoo vytěžuje faktury a nikdo to nikdy neprodával jako „AI produkt“. Contentsquare je analytika chování zákazníků.

Kdybych to počítal přísně a nechal jen modely a čistě AI služby (Anthropic, OpenAI, DeepL, ElevenLabs), vyjde 243 453 Kč. Zbylých 301 310 Kč jsou nástroje, které si AI zabudovaly dovnitř. Většina „AI rozpočtu“ tedy nejde modelům, ale softwaru, který je používá.

A upřímně: ta hranice se stírá tak rychle, že za rok dva nejspíš nebude mít smysl ji hlídat.

Claude nám podražil 151×

Tohle je číslo, které mě dostalo nejvíc. Za celý rok 2025 jsme Anthropicu zaplatili 875 Kč. Osm set sedmdesát pět korun. Za osm měsíců 2026 je to 87 972 Kč.

Není za tím žádné strategické rozhodnutí od stolu. Kuba Brázda, náš AI integrátor, si Claude v únoru zaplatil sám a byl nadšený z jeho možností. V návaznosti na to jsem udělali školení, kde jsme ukazovali možnosti Claude Code….

Pak jsme udělali anketu, jestli chtějí lidé GPT, nebo Claude. Většina hlasovala pro Claude. A od jara ho máme legálně na všech firemních počítačích.

Zdola nahoru. Ne naopak.

V čem jsem se spletl

Čekal jsem, že jak poroste Claude, půjde OpenAI dolů. Nešlo.

Měsíčně jsme za OpenAI loni platili 11 092 Kč, letos 14 809 Kč. O třetinu víc. Zajímavější je rozpad: klasické licence rostou mírně, ale API vyskočilo pětinásobně.

To je přesně ten rozdíl, o kterém pořád mluvím. Jedna věc je mít AI jako aplikaci, kterou si někdo otevře. Druhá věc je dostat ji do procesů, kde běží bez toho, aby u toho někdo seděl a kopíroval text sem a tam. A to druhé je přesně vidět na faktuře.

Takže ne „přešli jsme od GPT ke Claude“. Spíš „přidali jsme Claude a GPT jsme zapojili hlouběji“.

Skoro polovinu spotřebují překlady

memoQ, wxrks a DeepL dohromady 234 355 Kč — 43 % celého AI rozpočtu.

Dává to smysl. Jedeme na 17 trzích ve 13 jazycích a jsou to miliony slov. Bez chytrého překladového workflow, by lokalizace byla peklo: nekonzistentní terminologie, kolísavá kvalita a náklady rostoucí rychleji než byznys.

Loni byl v seznamu jenom memoQ a DeepL. Letos k nim přibyl wxrks se 111 848 Kč a je hned druhou největší položkou. Objem překladů prostě roste s počtem trhů — a hlavně jejich údržbou.

Třetina rozpočtu jsou věci, které loni v seznamu vůbec nebyly

Nové položky dělají 176 835 Kč, tedy 32 % nákladů. A nejsou to chatboti:

• wxrks — 111 848 Kč, překlady
• Digitoo — 49 133 Kč, zpracování faktur
• Contentsquare — 11 455 Kč, chování zákazníků na webu
• Google API — 4 400 Kč

Digitoo je dobrý příklad. Nikdo to nikdy neprezentoval jako „AI projekt“, je to prostě nástroj, který vytěží fakturu. Ale je to přesně ten typ výdaje, který loni v kolonce AI nebyl, protože jsme to ještě nedělali.

Podobně ElevenLabs: z 19 026 Kč za celý loni na 31 500 Kč za osm měsíců, měsíčně dvaapůlkrát víc. Dabujeme videa do všech jazyků. Neřešíme hollywoodskou dokonalost, řešíme poměr cena/výkon a rychlost.

Je 545 tisíc hodně?

Tohle je otázka, kterou dostávám nejčastěji, a odpověď je pořád stejná: závisí na tom, co za to je.

Obrat za leden až srpen je 518,6 milionu Kč, meziročně o 21 % víc. AI nás tedy stála 0,105 % obratu.

Loni to bylo kolem 0,05 %. Poměr se zdvojnásobil, ale pořád mluvíme o jedné tisícině tržeb. Srozumitelněji: z každého milionu obratu jde na AI 1 051 Kč. Loni to bylo 448 Kč.

Zároveň mi to ukázalo věc, kterou jsem si neuvědomoval, dokud jsem obě čísla nepoložil vedle sebe. Obrat nám vyrostl o 21 %. Náklady na AI o 154 %. AI roste sedmkrát rychleji než byznys pod ní.

Aktuálně jsme ve fázi, kdy se nástroje dostávají do procesů a každý nový use-case něco stojí. Až se křivka srovná, bude zajímavé se na to podívat znovu.

Za ty peníze mimochodem jedeme překlady na 17 trhů, dabing videí, zákaznickou podporu napříč jazyky, vytěžování dodavatelských PDF, generování obsahu a předobjednávky řízené daty.

Kdybych to měl postavit bez AI, tak to buď nezvládneme v téhle rychlosti, nebo na to potřebuju násobně větší tým. Nebo — a to je nejčastější varianta — to prostě neuděláme vůbec.

Druhá strana rovnice: co za to je

Náklady mám z účetnictví na korunu. Úspory takhle nikdo neúčtuje — nikdo nevystaví fakturu za hodinu, kterou operátor nestrávil odpovídáním na dotaz. Tak jsem si postavil model. Záměrně konzervativní, s předpoklady napsanými nahlas, ať si je každý může rozporovat.

Předpoklady: plně zatížená hodina práce 400 Kč, období leden–srpen (35 týdnů), zhruba 30 aktivních uživatelů AI nástrojů.

1. Co umím spočítat

• Odpovědi na dotazy u produktů — AI jich připraví stovky měsíčně. Počítám 300 dotazů po 5 minutách, tedy 25 hodin měsíčně.
• Recenze — kontrola a překlad šetří desítky hodin měsíčně. Počítám 20.
• Licence Claude a GPT — 30 lidí, každý ušetří 1 hodinu týdně. Jedna hodina je záměrně nízko; kdo píše texty nebo dělá data, ušetří násobky.

Dohromady 360 hodin na podpoře a 1 050 hodin na licencích. Při 400 Kč za hodinu je to 564 tisíc Kč.

Tedy zhruba přesně to, co jsme za AI zaplatili. Pesimistický model končí na nule. A to jsem do něj nedal reklamace, vratky, operátory píšící napříč jazyky ani nic z toh

2. Co bez AI neexistuje

Dabing videí do 13 jazyků. ElevenLabs a RASK nás za osm měsíců stály 31 500 Kč. Klasický dabing pro 13 trhů bychom nikdy nezadali — a nepočítám, kolik by stál, protože by prostě nevznikl.

Tady AI nešetří peníze. Dělá věc, která bez ní neexistovala: bez AI nula videí v cizích jazycích, ne dražší videa. Hromada kontentu pro uživatele po celé Evropě.

3. Největší páka, kterou zatím neměříme

Listing. Tedy to, jak se z PDF od dodavatele — katalogu, ceníku, technického listu — stane produkt na e-shopu s parametry, technologickým blokem a popiskem. Letos jsme poprvé naskladnili přes 17 tisíc produktů a každý tím procesem prošel. Z velké části ručně: otevřít PDF, najít parametry, přepsat, napsat text. Kolik minut to stojí na jeden produkt, neměříme. A to je přesně ten problém.

Kuba na tom pracuje od jara a je to poctivý příběh. První pokus — univerzální čtečka, která zalistuje jakékoliv PDF — nevyšel. Každá značka má katalog jinak. Tak jsme to otočili: skill na listing si pro každého dodavatele staví přímo segmentový manažer, který produktům rozumí.

Druhý krok je RAG nad všemi dodavatelskými PDF na Google Cloudu. Tady mě zaujala ekonomika: parsing jednorázově zhruba 50 dolarů, provoz pak 0 až 1 dolar měsíčně, protože se s 10 000 dotazy vejdeme do free tieru. Postavit si to sami by vyšlo dráž — vektorová databáze plus model za každý dotaz. Technologie je dneska komodita.

Co komodita není, je rozhraní. Náhled v konzoli není nástroj pro sales. Takže index zůstává v GCP a nad ním vzniká tenká vrstva, přes kterou se lidé zeptají přímo v Claudu a rovnou si vygenerují zalistovací tabulku.

Stav k dnešku: strana Googlu je hotová, teď se to napojuje na naše interní systémy a připravují se kontexty. V produkci to není, a proto to do modelu nepočítám. Největší číslo v celém článku — a zatím jen na papíře.

Součet

Konzervativně: úspory se s náklady zhruba potkají. Realisticky: násobky. A největší páku — listing — do součtu vůbec nedávám, protože ještě neběží naostro.

Porovnávám tvrdé číslo s měkkým a říkám to nahlas. Ale i ten nejpesimističtější model říká, že těch 545 tisíc není náklad. Je to platba za rychlost a konkurenceschopnost.

Za rok se ozvu s dalším číslem. A zajímavější než náklady bude, jestli do té doby změřím i druhou stranu.

Díky Kubovi Brázdovi, že většina toho růstu má konkrétní jméno a použití.