Přes půl roku hledám diktovací aplikaci pro Mac, která umí hezky česky. Tady je test pěti
Nepíšu všemi deseti. Tak nějak na půl, samouk, roky zafixovaný zlozvyk. Sanžil jsem se naučit…. a přišlo diktování :)
Diktování je pro mě proto ve výsledku prostě rychlejší — a čím víc textu denně produkuju, tím větší rozdíl to je. Maily, poznámky ze schůzek, zadání pro Claude Code, komentáře k dealům.
Jediná disciplína, kterou jsem nezvládl: diktovat na veřejnosti. To je pořád nad moje síly. 🙂
Vyzkoušel jsem postupně čtyři nástroje — Apple diktování, VoiceInk, Wispr Flow a Uttero. Cestou přibyl ještě pátý, Handy. Než jsem začal psát tenhle článek, prošel jsem si vlastní data. Každá z těch aplikací si vede historii, kolik jsem toho nadiktoval, jak dlouho to trvalo a jak často to selhalo. Čísla níž nejsou z recenzí. Jsou z reálného testu na mém Macu.
Ve zkratce, kdyby vás nezajímal zbytek: otestoval jsem pět způsobů diktování češtiny na macOS a změřil jim chybovost na stejné sadě dvanácti textů. Nejpřesnější je VoiceInk s 3,0 % chyb (29 $ jednorázově), druhé Uttero se 4,4 % (česká appka, zdarma), třetí Wispr Flow s 6,9 % (12–15 $ měsíčně), poslední Handy s 15,2 % (zdarma, open source). Apple diktování na delší text nestačí. Nejdůležitější zjištění ale je, že o kvalitě nerozhoduje model — Handy a VoiceInk běží na tomtéž a liší se pětinásobkem chyb.

Tři nástroje na diktování v jednom menu baru. Ten stav je sám o sobě odpověď na otázku, jak dlouho jsem hledal.
Co jsem od toho vlastně chtěl
Než začnu srovnávat, je fér říct, podle čeho jsem to poměřoval. Chtěl jsem dvě věci.
Rozumnou kvalitu češtiny. Ne dokonalou. Rozumnou. Takovou, aby oprava zabrala o dost míň času, než kdybych to napsal sám. Samozřejmě v kombinaci s názvy a odbornými výrazy, anglikanismy a tak :)
Pročištění textu. Když mluvím, opakuju slova, začnu větu znovu, přeřeknu se. Doslovný přepis je k ničemu — musel bych ho stejně celý přepsat. Chci, aby nástroj tuhle vatu odstranil a nechal to, co jsem chtěl říct.
To je celé. Žádné pokročilé funkce, žádná integrace se vším.
Apple diktování: zadarmo a integrované - k ideálu ale daleko
Začal jsem tím, co je v systému. Zapnuté diktování, jazyky nastavené na češtinu a angličtinu, dvojité stisknutí klávesy a mluv.
Funguje to. Do chvíle, než chcete něco delšího než jednu větu.
- Interpunkce se musí diktovat. „čárka”, „tečka”, „nový odstavec”. Po třech větách jsem myslel víc na interpunkci než na obsah.
- Žádné pročištění. Co řeknete, to se napíše. Včetně „ehm” a nedokončených vět. První z mých dvou požadavků padl hned.
- Přepínání jazyků. Když v české větě řeknu „cashflow” nebo „dead stock”, je to loterie.
- Nefunguje všude stejně. V nativních aplikacích dobře, jinde to občas skřípe.
Moje poslední použití systémového diktování je podle systému 26. června 2026 v 8:46 ráno. Ten samý den mám první přepis ve VoiceInku. Takže vím přesně, kdy jsem to vzdal.

VoiceInk: první nástroj, který mi reálně ušetřil čas
VoiceInk byl skok. Ne o krok, o patro.
Za sedm týdnů jsem přes něj nadiktoval 4 910 slov ve 191 přepisech, dohromady necelých 80 minut audia. Průměrné tempo vyšlo na 62 slov za minutu. To je násobek toho, co ukliknu na klávesnici.
Nejzajímavější číslo je rychlost přepisu. VoiceInk u mě jel na modelu Parakeet V3 (188 z 191 přepisů) a průměrný přepis trval 0,11 sekundy. To je zhruba 205× rychleji, než jak dlouho jsem mluvil. Whisper Large v3 jsem zkusil třikrát a byl 15× pomalejší, tak jsem se k němu nevrátil.
Háček je v tom, co přijde po přepisu. Surový přepis je pořád surový přepis — přesně ta vata, kvůli které jsem odešel od Apple diktování. VoiceInk to řeší tím, že text pošle do jazykového modelu k dočištění. U mě to byl Claude Sonnet a prošlo tím 146 z 191 přepisů, tedy 76 %.
A tady je ta cena:
- samotný přepis: 0,11 s
- dočištění přes AI: 2,78 s
Krok, který je „navíc”, trval 25× déle než samotné rozpoznání řeči. Plus jsem za sedm týdnů poslal do API zhruba 166 tisíc tokenů.
Co mě u VoiceInku drželo:
- režimy podle kontextu — jinak se formátuje mail, jinak poznámka (146× režim Dictation, 39× režim Email)
- rychlost přepisu bez debat
- nativní aplikace, 36 MB
Co mě štvalo:
- tři sekundy čekání, než se objeví hotový text, jsou při rychlé práci znát
- závislost na API klíči a připojení
- textové náhrady fungují jen na to, co jim explicitně nadiktuju — „pomlčka”, „dvojtečka”, „odrážka”

VoiceInk je nativní aplikace, která váží 36 MB. Vlastní slovník, režimy i volba modelu se schovávají v postranním menu.
Wispr Flow: největší očekávání, nejmenší výsledek
Do Wispr Flow jsem šel s největším očekáváním ze všech. Skvělé recenze, vypiplaná aplikace, všude se o něm psalo. Mám ho v Macu podle historie od 28. března 2025. Rok a půl.
Čekal bych, že bude nejpoužívanější. Opak je pravdou a čísla jsou nemilosrdná.
Za sedmnáct měsíců mám v jeho historii 675 záznamů. Text se objevil ve 131 z nich. Zbytek jsou prázdné pokusy, zrušené nahrávky a chyby — 47 záznamů má rovnou status „empty”, 21 „no_audio”, 17 „dismissed”, 3 skončily chybou.
Celkem jsem přes Wispr Flow nadiktoval 1 240 slov. Pro srovnání: ve VoiceInku 4 910 slov za sedm týdnů. Ve Wispru 1 240 za sedmnáct měsíců.
Kde je problém:
- Kvalita češtiny. Tohle je hlavní důvod. Použitelné, ale nikdy jsem neměl pocit, že je čeština první liga. Vždycky to bylo o kus horší než u konkurence.
- Latence. U českých přepisů mi vychází průměr 2,5 sekundy na diktát dlouhý 15 sekund. Nejhorší kousek: 71 sekund mluvení a 7,7 sekundy čekání.
- Cloud bez alternativy. Wispr posílá zvuk na server a jinou možnost nedává. Aplikace mi 12× ukázala hlášku o chybějícím připojení a třikrát chybu přepisu. (Poctivě: jak uvidíte níž, sám jsem nakonec skončil u nástroje, který zvuk taky posílá pryč — ale ten aspoň umí i offline.)
- Předplatné. Platím 12 až 15 dolarů měsíčně za nástroj, který používám nejmíň ze všech. Za rok je to zhruba pětinásobek toho, co stojí VoiceInk — a ten se kupuje jednou provždy.
- Velikost. 572 MB Electronu proti 36 MB nativního VoiceInku.
Poctivě: část těch prázdných pokusů jsou nahrávky, které jsem sám zrušil. Proto jsem si to ověřil ještě jednou za kontrolovaných podmínek — při testu níž jsem do Wispru diktoval dvanáct textů a spotřeboval na ně 21 pokusů. Osm skončilo naprázdno, tedy 38 %. Žádný z nich jsem nerušil, prostě se nic neobjevilo.

Uttero: to, u kterého jsem zůstal
Uttero mám nainstalované od 16. července 2026 a je to nástroj, u kterého jsem zakotvil. Malá zajímavost, kterou jsem zjistil až zpětně: je to česká aplikace, dělá ji Daniel Gamrot. A je zdarma — platíte si jen API klíče ke službám, které si k ní připojíte. Přišlo mi rychlejší, příjemnější na ovládání a měl jsem pocit, že češtinu zvládá nejlíp ze všech.
Dopředu přiznám, jak to dopadlo: ten pocit mi měření nepotvrdilo. Ale k tomu se dostanu níž — nejdřív to, co Uttero umí a proč jsem u něj skončil.
Tady musím jednu věc přiznat, protože jsem si ji sám dlouho myslel špatně.
Uttero má staženého whisper-large-v3-turbo — zabírá mi na disku 3 GB — a já žil v přesvědčení, že na něm jedu. Když jsem se do nastavení podíval pořádně, zjistil jsem, že ty tři giga leží ladem. Jako službu pro přepis mám nastavený Soniox, což je cloud. Lokální model se zapne teprve přepínačem „Pracovat offline”, a ten mám vypnutý.
Moje reálná cesta zvuku tedy je: hlas jde na Soniox, vrácený text pak na Claude k pročištění. Dvě cloudové služby. Ne nula, jak jsem si myslel.
Co z toho zůstává jako výhoda: Uttero tu možnost má. Jeden přepínač a celé to běží na Macu bez internetu. Wispr Flow tuhle volbu nenabízí vůbec. Ale dokud jsem ten přepínač nepřehodil, byla to výhoda jen na papíře — a stálo mě to hloupé přesvědčení, že mi zvuk z investorských debat neopouští notebook.
Tak jsem offline režim zapnul a změřil
Přehodil jsem přepínač a přečetl celou testovací sadu podruhé. Stejné věty, stejný mikrofon, jediný rozdíl je, kde se přepis počítá.
| Soniox v cloudu | Whisper na Macu | |
|---|---|---|
| chybovost přepisu | 4,4 % | 11,1 % |
| čísla | 8 % | 29 % |
| jednoduchá čeština | 0 % | 6–7 % |
| jména a firmy | 16 % | 16 % |
Soukromí mě vyjde na dva a půl násobek chyb. Nejhůř dopadla čísla — z osmi procent na devětadvacet. Cloudová verze projela baseline, diakritiku i skloňování úplně bez chyby, offline zakopne i na obyčejné větě.
A druhá cena, kterou tabulka neukáže: je to pomalé. Ne o kousek. Diktování přestane být rychlejší než psaní, což byl celou dobu jediný důvod, proč to dělám.
Zajímavé je, že u jmen a firemních názvů si vedou oba úplně stejně. Ani jeden netrefí Sportegu ve správném pádu. Znamená to, že proti téhle bolesti nepomůže volba modelu ani cloud — jedině vlastní slovník.
Takže jsem se vrátil ke cloudu. Ale s tím rozdílem, že už vím, co za to platím a co bych za soukromí dal.
Samotná aplikace má přitom 23 MB, nejmíň ze všech testovaných.
Co u Uttera reálně používám:
- Vlastní slovník — konečně funkce, kterou jsem nastavil a nechal zapnutou. Plus slovníkový balíček pro technické termíny.
- Textové zkratky — nadiktuju spouštěcí frázi, doplní se celý blok textu.
- Přednastavené režimy podle toho, kam píšu.
- Šifrovaná historie a automatické zálohy. Poslední zálohu mám z 6. srpna, dělá si je sám.
Co mi chybí:
- 3 GB modelů leží na disku, aniž bych je používal
- v cloudovém režimu je závislé na připojení stejně jako Wispr Flow

Uttero má šest režimů. „Přepis” nechá text tak, jak jste ho řekli, „Vyčištění” z něj odstraní vycpávky. Který je zapnutý, rozhoduje o výsledku víc než model.
Handy: přidané na poslední chvíli
Když jsem měl test rozjetý, narazil jsem na Handy — open-source appku, která je zdarma a jede kompletně na počítači. Přišlo mi hloupé ji vynechat, tak jsem ji nainstaloval a projel stejnou sadou.
Zaujala mě jednou věcí: běží na Parakeetu V3, tedy přesně tom modelu, na kterém jede VoiceInk. Napadlo mě, že z toho bude nudné srovnání, kde vyjdou stejně. Nevyšlo.
Jak jsem to měřil — a proč dojmu nevěřím
Tady musím být poctivý. „O pár procent lepší” není měření, to je pocit. A když jsem si chtěl ověřit, jestli za tím rozdílem nestojí jen to, že mám jeden nástroj líp nastavený, zjistil jsem něco, co jsem nečekal.
Vlastní slovník mám naplněný ve všech třech.
Mimochodem, obsah těch slovníků je docela přesný portrét toho, co člověk dělá. Vedle firemních názvů tam mám QNH, METAR, LKTB nebo VFR — letecké zkratky, které by žádný model netrefil.
Takže jsem si postavil pořádný test. Sadu dvanácti textů, které pokrývají přesně ty čtyři pasti výše, plus baseline s čistou češtinou a dva texty schválně načtené s přeřeknutím, ať se změří to pročištění. Ke každému textu je zapsané, jak má výsledek vypadat.
Co z toho počítám:
- chybovost na úrovni slov — kolik procent slov je špatně
- chybovost bez diakritiky — rozdíl proti prvnímu číslu řekne, kolik chyb je jen o háčcích a čárkách
- úspěšnost na kritických slovech — jména, firmy, názvy nástrojů zvlášť
- rozpad po kategoriích — kde přesně to padá
To poslední je podle mě nejdůležitější a většina srovnání to nedělá. Když nástroj ze sta slov zkomolí tři firemní názvy, vyjde mu chybovost tři procenta a vypadá skvěle. Přitom je ten text k ničemu, protože opravovat pokaždé stejná jména je otrava. Celková chybovost tuhle bolest schová.
A dvě podmínky, bez kterých je srovnání k ničemu: stejný mikrofon u všech nástrojů a srovnatelně naplněný slovník. Každý nástroj proto měřím dvakrát — jednou se slovníkem vypnutým, jednou zapnutým. Teprve rozdíl mezi tím řekne, co umí model a co je jen konfigurace.
Výsledky
Dvanáct textů, čtyři nástroje, jeden mikrofon, jedno odpoledne. Tady je, co z toho vyšlo.
Testováno 14. srpna 2026 na MacBooku Air M5 s macOS 26, vestavěný mikrofon. Verze: VoiceInk 2.0, Uttero 1.4.12, Wispr Flow 1.6.492, Handy 0.9.4. Chybovost je počítaná jako word error rate proti ručně zapsanému očekávanému textu, bez ohledu na interpunkci a velikost písmen.
| VoiceInk | Uttero | Wispr Flow | Handy | |
|---|---|---|---|---|
| chybovost přepisu | 3,0 % | 4,4 % | 6,9 % | 15,2 % |
| trefená jména a firmy | 44/50 | 43/50 | 40/50 | 28/50 |
| pročištění textu | 93 % | 117 % | 140 % | 130 % |
| firemní názvy | 6 % | 16 % | 10 % | 13 % |
| čísla a jednotky | 0 % | 8 % | 33 % | 4 % |
První zjištění mě zaskočilo: nejpřesnější je VoiceInk, ne Uttero. Ne o moc, ale konzistentně — vyhrál ve čtyřech kategoriích, Uttero ve dvou, pět skončilo remízou. Můj dojem „Uttero je o pár procent lepší” měření nepotvrdilo. Bylo to obráceně.
Kde VoiceInk získal náskok, je vysvětlitelné. U firemních názvů má ve slovníku eRockets a Vinozu, které Uttero nemá — čtu z toho, že slovník rozhodne víc než volba modelu. A u čísel trefil zadání doslova, včetně převodu „devatenáct procent” na „19 %“, což umí jedině díky dočištění jazykovým modelem.
Druhé zjištění naopak potvrdilo, co jsem si myslel: Wispr Flow je na češtině nejhorší ze všech tří. Nejvíc na číslech, kde má třiatřicetiprocentní chybovost.
A do třetice něco, co jsem nečekal: pročištění nefunguje pořádně nikde. Všechny tři nástroje nechaly v textu vycpávky a přeřeknutí. Ta funkce, kvůli které jsem odešel od systémového diktování, je zatím u všech spíš slib než realita.
Jedna poctivá výhrada: dvanáct textů je malý vzorek a rozdíl mezi třemi a čtyřmi a půl procenty se do něj vejde jako náhoda. Co za náhodu nepovažuju, je rozpad po kategoriích — tam jsou rozdíly velké a dají se vysvětlit.
Nejzajímavější zjištění: model nerozhoduje
Do testu jsem na poslední chvíli přidal Handy, open-source appku, na kterou jsem narazil. Skončila poslední s patnácti procenty chyb. To by samo o sobě nestálo za řeč — kdyby nejela na úplně stejném modelu jako vítězný VoiceInk. Oba používají Parakeet V3.
Stejný model, stejný mikrofon, stejná věta. A výsledek:
VoiceInk: Nasadil jsem to přes Vercel a data tahám z BigQuery a databázi mám na Supabase. Celé je to v Next.js a komituju to na GitHub.
Handy: Nasadilo jsem to přes vrcel datata hám z bygvery a databázy mám na Supace. Celé je to v NextGS a komitu to na GitHub.
Sedm procent chyb proti jednačtyřiceti. Ani jeden z nich přitom nemá Vercel ani BigQuery ve slovníku, takže tím to není. Rozdíl dělá to, co VoiceInk udělá s výstupem potom — pošle ho jazykovému modelu, který z „vrcel” podle kontextu odvodí Vercel.
To mi převrátilo celou představu o tom, podle čeho takový nástroj vybírat. Whisper si dneska stáhne každý. Rozdíl mezi nástroji nedělá model, ale práce kolem něj — vlastní slovník, dočištění, kontext. Handy je poctivě udělaná appka, která ten model umí spustit. VoiceInk s ním umí pracovat.
Kde selhávají úplně všechny
Tohle je podle mě důležitější než pořadí. Ať používáte cokoli, narazíte na stejné čtyři věci.
1. Vlastní jména. Jména kolegů, klientů, zakladatelů. Whisper je natrénovaný na angličtině a české jméno je pro něj hádanka. Tady pomáhá jedině vlastní slovník.
2. Názvy firem. Sportega, eRockets — nástroj nemá důvod je znát. U firemních názvů, které se podobají běžnému slovu, je to nejhorší.
3. Názvy nástrojů a technické termíny. Claude Code, Vercel, Supabase, BigQuery. Zvlášť u těch, které nejsou anglická slova.
4. Kombinace dvou jazyků v jedné větě. Nejtěžší disciplína. Když v české větě řeknu anglický termín, musí nástroj zvládnout přepnout a hned se vrátit zpátky. Většinou to skončí buď fonetickým přepisem do češtiny, nebo tím, že mi celou větu přepíše anglicky.
Jediná funkční obrana, kterou jsem našel, je vlastní slovník. Nasypat do něj jména, firmy a nástroje, které používám denně. Za pět minut práce je to největší skok v kvalitě, jakého se u diktování češtiny dá dosáhnout — větší než výměna nástroje.
Věc, na kterou jsem narazil: mikrofon rozhoduje víc, než čekáte
Tohle je drobnost, na kterou byste možná nepřišli. Já ano, a stálo mě to pár dní zmatku.
Pracuju na MacBooku Air s čipem M5, připojeném na Studio Display. Když je notebook zavřený nebo mimo dosah, systém automaticky sáhne po mikrofonu ve Studio Displayi. Logická volba — je to velký monitor přímo přede mnou.
Jenže mikrofon v MacBooku Air M5 je znatelně lepší než ten ve Studio Displayi. A na výsledcích přepisu je to poznat. Ne o pár procent, o víc.
Nechtěl jsem u dojmu zůstat, tak jsem nahrál tentýž text na oba mikrofony a změřil ho:
| Studio Display | MacBook Air | |
|---|---|---|
| šum na pozadí | −49,1 dB | −63,5 dB |
| pásmo sykavek (2–8 kHz) | −61,4 dB | −56,7 dB |
| odstup signálu od šumu | 8,7 dB | 25,9 dB |
Sedmnáct decibelů rozdílu v odstupu od šumu. A druhý řádek vysvětluje, proč to bolí zrovna u češtiny: v pásmu 2 až 8 kHz sedí sykavky — š, č, ř, ž, s, z. Studio Display je podává o pět decibelů slabší a utopené v šumu. Angličtině by to tolik nevadilo. Čeština na sykavkách stojí.
Když jsem si to uvědomil, natvrdo jsem ve VoiceInku vypnul automatickou volbu a vynutil vestavěný mikrofon. Ve Wispru mám ze stejného důvodu nastavené „Built-in mic”. Ze dne na den to bylo o třídu jinde.

Tady je ten viník. Systém si sám vybral mikrofon monitoru — a nikdo mi neřekl, že je to ta horší volba.
Takže než začnete řešit modely a nástroje: zkontrolujte si, na jaký mikrofon vlastně mluvíte. Je to nejlevnější vylepšení kvality, jaké můžete udělat — a mimochodem se to dá změřit stejným testem jako nástroje. Stačí přečíst tutéž sadu jednou přes jeden mikrofon a jednou přes druhý.
Srovnání
| VoiceInk | Uttero | Wispr Flow | Handy | Apple diktování | |
|---|---|---|---|---|---|
| chybovost na češtině | 3,0 % | 4,4 % | 6,9 % | 15,2 % | neměřeno |
| Kde běží přepis | lokálně (Parakeet) | cloud (Soniox) | cloud | lokálně (Parakeet) | lokálně |
| Pročištění textu | ano (Claude) | ano, po zapnutí | ano | vypnuté | ne |
| Rychlost odezvy | 5,1 s | — | 2,6 s | — | ihned |
| Velikost aplikace | 36 MB | 23 MB + 3 GB modely | 572 MB | 40 MB | součást systému |
| Funguje offline | částečně | jen po přepnutí | ne | ano | ano |
| Cena | 29 $ jednorázově | zdarma | 12–15 $ měsíčně | zdarma, open source | zdarma |
Takže: Apple diktování je na jednu větu. Handy je poctivá open-source appka, která umí spustit model, ale nic víc — a na češtině je to znát. Wispr Flow má nejlepší recenze, nejvyšší cenu a u mě dopadl třetí. Uttero je nejpříjemnější na ovládání a jako jediné mě pustí úplně offline. A vyhrál VoiceInk, který jsem přitom skoro používat přestal.
Ano, čtete správně. Šel jsem do toho testu s tím, že obhájím Uttero, a skončil jsem u nástroje, o kterém jsem si myslel, že ho mám za sebou. Rozdíl je jen procento a půl, takže to není žádné drama — ale je konzistentní a hlavně vysvětlitelný. VoiceInk vyhrál na firemních názvech a na číslech, protože jako jediný pořádně využívá to, co přijde po přepisu.

Pořadí podle chybovosti na dvanácti testovacích textech. Handy se na stupně nevešlo.
Tři věci, které si z toho odnáším
Model nerozhoduje. Handy a VoiceInk běží na stejném Parakeetu a liší se pětinásobkem chyb. Až budete někde číst „používá Whisper large-v3”, vězte, že to samo o sobě neznamená vůbec nic.
Zkontrolujte si, kam vám jde zvuk. Celý rok jsem žil v přesvědčení, že mi diktování běží lokálně, protože jsem měl stažené tři giga modelů. Přitom mi zvuk odcházel na cizí servery. Zjistil jsem to až při psaní tohohle článku.
Zapněte si historii a po měsíci se na svoje čísla podívejte. Myslel jsem si, že Wispr Flow používám. Data říkají, že jsem ho hlavně měl nainstalovaný a platil za něj — z 675 pokusů skončilo textem 131.
Časté otázky
Jaká je nejlepší diktovací aplikace pro Mac na češtinu? Podle mého měření VoiceInk — na testovací sadě měl 3,0 % chybovost, nejlíp zvládl firemní názvy i čísla. Stojí 29 dolarů jednorázově. Pokud nechcete platit, sáhněte po Utteru, které je zdarma a skončilo těsně druhé se 4,4 %.
Umí macOS diktovat česky bez další aplikace? Ano, systémové diktování češtinu umí — zapnete ho v Nastavení systému v sekci Klávesnice a spustíte dvojím stiskem klávesy. Na jednu větu stačí. Neumí ale odstranit vycpávky a interpunkci musíte diktovat nahlas, takže na delší text je to k ničemu.
Existuje diktování, které funguje offline a neposílá hlas do cloudu? Ano. Uttero má přepínač „Pracovat offline” a Handy běží lokálně vždy. Změřil jsem, co to stojí: u Uttera vyskočila chybovost ze 4,4 % na 11,1 % a přepis se výrazně zpomalil. Soukromí tedy jde, ale za cenu dvaapůlnásobku chyb.
Proč diktovací aplikace komolí česká jména a názvy firem? Modely pro rozpoznávání řeči jsou trénované převážně na angličtině a české jméno pro ně není slovo, ale zvuk, který musí odhadnout. V testu se to projevilo u všech nástrojů — z „eRockets” se stalo „éra kec”, z „Nikola Slezáková” zase „Nikolas Lezáková”. Jediná obrana, která funguje, je vlastní slovník v aplikaci.
Kolik stojí diktovací aplikace pro Mac? Uttero a Handy jsou zdarma, VoiceInk stojí 29 dolarů jednorázově za jedno zařízení, Wispr Flow jede na předplatném za 12 až 15 dolarů měsíčně. U Uttera počítejte s tím, že si platíte API klíče ke službám, které k němu připojíte.
Který mikrofon je na diktování lepší — vestavěný, nebo ve Studio Displayi? Změřil jsem obojí a vestavěný mikrofon MacBooku vyhrál o 17 dB v odstupu signálu od šumu. Studio Display navíc podává slabší vysoké frekvence, kde sedí sykavky, takže u češtiny to bolí víc než u angličtiny. Systém přitom Studio Display volí automaticky, když je notebook zavřený.
Odkaz na VoiceInk je partnerský — když si ho přes něj koupíte, dostanu provizi. Na výsledky měření to nemá vliv: testoval jsem ho ve chvíli, kdy jsem ho sám nepoužíval a čekal, že vyhraje něco jiného. Metodiku i čísla máte výš, přepočítat si to můžete sami.
Diktujete česky? Zajímalo by mě, na čem jste skončili vy — a hlavně, jak řešíte jména a firemní názvy. Napište mi klidně do komentářů.