Kniha plná úvah a motivů k přemýšlení. Téma motivace mě dlouhodobě zajimá, hlavně ve vztahu k dětem. Jak vlastně motivovat, motivovat vůbec? Funguje tlak? Lze někoho motivovat a být v pohodě? Jak lze motivovat, když je „vše" nadosah, když žijeme v blahobytu?

Pár poznámek:

Každá činnost je výsledkem morálně-volní a emoční vazby k ní.

Morálně-volní - vím, že něco musím udělat, racionálně si odůvodním a i když mě to třeba nebaví, vím proč se tomu věnuji. Racionální, systematická.
Emoční - mám to rád, naplňuje mě to, třeba i dobíjí. Bez ní je těžké dosáhnout dokonalosti v čemkoli, je předpoklad vynikajících výsledků.

Pro dosažení skvělých výsledků je nezbytná kombinace obou na vysoké úrovni.


V zóně komfortu dělám něco, co je mi příjemného, ale odmítám přijmout diskomfort. V principu jsem tupý konzument.
Zóna učení znamená oblast změn, zkoušení, chybování a zlepšování se. Ideální stav, lze dosahovat nejlepších výkonů, činnost přináší radost a naplnění.
Zóna stresu krátkodobě může maximalizovat výkon, dlouhodobé vystavení stresu vede zpravidla k poškození organismu a zdravotním problémům.

Přehnaná fixace na cíl vede často k podvádění, zaměňování cíle a podstaty.

Zajímavosti:
  • Calhoun - 🐁 žijící v blahobytu, nakonec vymřely - zajímaly se jen o sebe, skončila reprodukce
  • Japonsko - porodnost 1,1, přes milion lidí, kteří odebírají sociální vazby, nevidí nutnost rodiny
  • svatby v dnešní společnosti - chybí ekonomický motiv