V kostce

  • Norsko je prakticky kompletně nehostinná, složitě obyvatelná, drahá země …kde by skoro všichni chtěli žít 😉
  • Neskutečná příroda - lesy, hory, jezera. A za rohem další a další. Skoro až to omrzí 😉
  • Všude je docela daleka a jede se dlouho. Ty fjordy jsou nejen zařízlé do pevniny, ale ještě jsou to kopce (jako prase 🙂) . Jezdí se pomalu a klidně, průměrná rychlost je tak 60 km/h.
  • Po příjezdu do Osla jsme si říkali, další město, ale po cestě zpátky jsme si uvědomili, jak je Norsko jiné. Těžko se to popisuje, piknlo nás to do očí až po 14 dnech na cestách ve vnitrozemí.

  • Určitě jeden ze základů bohatsví (a všeobecné pohody) je ropa, kterou Norové začali těžit na začátku sedmdesátých let. Na druhou stranu s ní Norové nakládají s velkým rozmyslem. Investují do obnovitelných zdrojů. Investují do technologií. Snaží o co nejvíce šetrnou těžbu. Peníze vkládají do státního fondu. Možná to zní samozřejmě, ale není moc států, které by tváří v tvář tomu pohádkovému hrnci zlata relativně rychle získalo rozum. A hlavně, rozhodli si to sami a demokraticky s ohledem na mezigenerační solidaritu. Super je Petroleum muzeum ve Stavangeru.

  • Extrémní ochota všech - stačí se zastavit na ulici s mapou a hned se někdo snaží pomoct. Do minuty, zpravidla rychleji.
  • Všichni, fakt všichni, mluví anglicky na hodně vysoké úrovni.
  • Minimum ověřování a jakýchkoli kontrol - ve vlacích, v muzeích, ...
  • Extrémně multikulti, tolerantní , duhové vlajky na každém kroku.
  • Ceny cca stejně jako u nás, jen ta Norská koruna je 2,5x víc 🤦
  • Není potřeba vůbec žádná hotovost, úplně všude akceptuji karty (výjimky jsou některé lesní cesty v horách 😎)
  • Automatizace - platby, letiště, vlaky, stánky s občerstvením - všechno má jasnou a srozumitelnou appku v angličtině - skoro žádná nebo žádná obsluha. Benzin se platí jen na stojanu kartou.
  • V hotelích dlouhé peřiny. Chápu , ze většina si nevšimne …. 😎

"Zákeřnosti"
  • Nikde se nic nevybírá, žádné závory. To, ale neznamená, že se neplatí. Ať už na dálnicích, tak parkování. Naštěstí jde vždycky něco vyplnit a zaplatit dodatečně, tak nějak se počítá s tím, ze všichni přijímáme pravidla hry. Někdy je to lehce zmatené, ale obecně je vše prozákaznické, takže to zpravidla dobře dopadne.
  • Turistická sezóna konci zhruba v polovina srpna. Později už je hodně podniků mimo větší města (těch moc není) zavřených.
  • Neděle mají obchody zavřeno. Za mě dobře, jen s tím člověk musí počítat.
  • I když se dočtete opak, neplatí tu eRecept (jinde v Evropě ano!). Bohužel.
  • Neskutečná záliba v písničkách z osmdesátek. Ještě nějakou dobu mi bude znít v uších I was made for loving you baby…


Disclaimer

Ze 14 dnů nám pršelo jen jeden den, takže náš pohled nemůže být relevantní.

Den 1.Přílet do Osla.

Zapomněli jsme Lonely planet, jdeme shánět, tak snad nebude norsky. Není. Ve třetím knihkupectví máme štěstí a kupujeme žhavou verzi 8-2022.
Na první dobrou - jen ty ceny, co jsou v Lonely nějak nesedí 😎


Den 2. Legendární železnice Oslo-Bergen

Mosty, tunely a hlavně nádherné výhledy na náhorní plošině kolem jezera Nystllaegret a Finse - náhorní plošina Hardangervidda.
Jen tak pro přiblížení - je to jako by vlak jel přes Sněžku.
6 1/2 hodiny je dlouho, ale stojí to za to. Fakt 💣

M porušuje žlutou čáru ! 👆

Lepší fotky, zejména ledovec nahoře, blokovali Němci. Do vlaku příště lístky nalevo - lepší výhledy 😇

Tip - kolem vlaku vede bike a trail trasa (!)

Bergen

UNESCO site, spousta turistů, ale kousek bokem centra jsou pěkná místa, kde už nikdo není. Fajn je cesta k akváriu a "pláž".


Den 3. Bergen zubatka na Fløy

Prochazka na Rundemannen - bývalý vysílač a zavřené muzeum rádia.

S každým metrem od zubatky exponenciálně klesal počet turistu. Bohužel ve většině jezer je zákaz koupání. Kde to šlo, zas byl bambilion lidi 😞

Mimo sezónu celkem akceptovatelné počty lidi. Deprimující pocty běžců do kopce. Dominují boty HOKA 🤔
A večer čerstvé ryby, premiéra čerstvých krevet u (doslova) celé rodiny. 🎉
Rybí trh už není rybí trh, ale spíš stany s restauracemi, ale jako dobrý.

Den 4. Bergen

Taste of real Bergen weather - chčije a chčije. Ale tak seversky, takže snesitelně.
Program v akváriu tak na 3 hodiny. Tučňáci, lachtani a vydry. Super show s lachtany.
Pak prochazka deštěm s hledáním přístavu, kde pojede trajekt do Stavangeru.

Slogan dne: It is not raining, it is Bergen :)


A večer troška (vážné) kultury na náměstí před večeři. Koncert filharmonie a sličná harmonikářka.

Den 5. Trajekt do Stavangeru

6 a půl hodiny uteklo jako voda, kolem fjordy, oceán a děti na hřišti na horní palubě.

Nebydlíme ve Stangeru, takže si hodíme ještě nejdelší podmořský tunel světa - 14,4 km.

Den 6. Stavanger

Tunelem zpět do Stavangeru a muzeum plechovek + litografie.
Pak Petroleum muzeum. Doplněno o výstavu dinosaurů, což historii těžby ropy posunulo na úplně jiný level…zejména v očích děti.
Večer výlet na pláž. Pekelný vítr a kosa. Koupaly se jen 2 místní děti. Běžní Evropani v péřovkách.



Den 7. Lysefjorden

Lysefjorden je jeden z nejhezčích fjordu. Krom asi tisíce dalších 🙂

Rozhodneme se vynechat Preikestolen, zub na skále. Nechce se nám tlačit s davy turistů na pohled z šutráku dolů.

Jedeme místo toho trajektem z Forsandu do Fjørli na 4444 dřevěných schodů podél trubek vodní elektrárny.
Zvykáme si, že to je další z nekončící řady unikátů.
Nejdelší dřevěné schodiště na světě 🙆🏼

Nahoře koupání v jezeře. Coooool !☀️❄️

Na schodech je vidět přístup Noru k turistickým atrakcím. Sem tam je to úzke, sem tam to klouže, sem tam ten schod vypadá fakt jetě, sem tam není zabrána. K tomu jde jít jen jedním směrem.
Ale to nikdo neřeší, proste to je nebezpečné a každý se podle toho musí chovat.
Prostě odpovědnost je na každém.



Den 8. (osobní) volno a discgolf a hon na doktora v Jørpelandu 🚑

Dopoledne jsme se poflakovali kolem ubytka. Lákalo nás jezero, ale nakonec jsme do nej neskočili. Každopádně výhledy jak z pohlednice i kolem ubikací.

V městečku jsme se pokusili proměnit českou vymoženost eRecept v antibiotika na lymskou boreliózu, kterou jsem importoval z ČR a která mi v rámci telemedicíny byla diagnostikována. Bohužel marně.

Takže jsme si domluvili meeting na ambulanci za asi 3 hodiny. Když jsme dorazili, dozvěděli jsme se, že doktor na nás čeká v jiné vesnici, takže se ošetření odložilo o další 3 hodiny. Naštěstí se nejednalo o tepenné krvácení.

Doktorka během asi sekundy potvrdila telemedicínskou diagnózu a předepsala mi ATB pro kojící ženy (průvodce nelhal, zdejší zdravotnictví je založeno na léčivé moci přírody😉)
Bohužel zas mezitím zavřela lékárna 🤦

Během pauz v nahanění ambulance jsme zvládli 2x navštívit Kozí ostrov, chytit kešky, vykoupat se moři a zahrát si discgolf. Frisbee jsme si půjčili operativně ze schránky na nalezené disky, bohužel jsme nenašli půjčovnu.

A nás úsporný hybrid od Opelu v akci.


Den 9. Přesun k Folgefonně

Jedeme do města Odda. Cestovní rychlost cca 60, dá se na zvyknout docela rychle a jet pomalu. Sem tam traktor, ale hlavně spousta karavanů, které nejde na úzkých a klikatých cestách předjet. Spousta tunelů a jeden trajekt.

Ubytko máme domeček pro panenky a spaní v noře. Odpo grilujeme. Je to celkem fajn 😎


Den 10. Folgefonna

Najizdime na autoturistiku, protože jsem chcíplý i do schodů.
Legendární cesta Rv550 Utne-Jondal. Úzká, klikatá, místy rozpadená, nahoru, dolů. Na jedné straně vysoké hory Folgefonny, na druhé straně Hardangerfjord.
Všude se pěstují jablka na malých stromech a vypadá to tu jako ve Středozemí.

Zkoušíme mrknout na trek, který jsme měli původně naplánovány. Hodně divoká, super prudká cesta po šotolině, a tak tak se vyhnutí ovci. Cesta dolů na pohodu. Napětí svěrače povoluje po pár kilometrech.

Přesun do střediska Folgefonna 1199 na jídlo a pokoukaní na ledovec. Bavíme se s obsluhou, Slováky. To středisko je pouze letní, za pár dni zavírá. Prý jsme trefili nejhezčí dny za posledních několik měsíců 😎

Jedno z mála míst, kde nejde platit kartou.

Den 11. Přejezd do Rjukanu ke Gaustě

Na půli cesty do Osla leží hora Gausta, kousiček od města Rjukan s muzeem velké vodní elektrárny (bohužel jsme se netrefili do mimosezonní otevíračku).

Cesta vede podél Handangevirddy. Chceme na soby, po cestě by mělo byt největší stádo, ale dnes má asi voraz, tak to nahradíme losím karbenátkem.

Nakonec narazíme na losí (!) muzeum, těsně před zavíračkou, ale pan nás posíla na procházku kolem hory se super výhledy. Vstup máme zdarma se slovy, že to máme jen na chvilku.

Ubytko máme přímo pod horou a užíváme si výhled. Zítra se má zkazit počasí. Krátká procházka v lyžařském středisku s místními chatkami.

A heuréka - poprvé se nám povedlo zaparkovat auto u nabíječky a nabít ho! Všichni se radujeme ⚡️💡

Vodopád menšího významu kousek od nás:


Den 12. Back to Oslo

Ráno dáváme Gaustabanen, vláček v hoře, původně pro NATO vysílač. Je to původní z roku 1960. Fakt to tak vypadá a dost těžko si představit, že to funguje i pro lyžaře, kteří pak horu sjíždí. Jak cesta nahoru, tak dolů 🙂

Kilometr do hory, a pak 39o zubatka nahoru. Mazec.

Nahoře je mlha, ale chystáme keěku a měníme plán. Pojedeme do muzea elektrárny, co jsme minuli včera.

Dozvídáme se o těžké vodě a sabotážní akci, která zpomalila závody o atomovou bombu během WWII. Roli v tom hraje i uran z Jáchymova. Cooool.

Zásobník těžké vody byl několikrát bombardován, muzeum je postavené okolo něho. Vypadá to super....

…a svého času to byla největší elektrárna světa. What a surprise 🤦

Tvař se jako inženýr:


Den 13. Oslo muzejní den

Procházka na poloostrov Bygdøy, kde je spousta muzeí. Bohužel to hlavní - Viking ship muzeum s pravou vikingskou lodi je v rekonstrukci do roku 2026.

Fram muzeum (Amundsen a Nansen) a Kon-Tiki (Thor Heyerdahl - šedesátníci znají spolehlivě 😂).
Oboje s kotlem informací a hlavně těmi pravými loděmi, které vše podnikly.

Expedice kolem severního pólu (možnost proplout vrchem) a dobytí Jižního pólu.

Přeplutí z Jižní Ameriky do Polynésie na balsovém voru a z Afriky do Jižní Ameriky na lodi z papyru.

M stíhá prezentovat na koňokonferenci a večer jestě Opera.

Den 14. Už jen Bye bye Norway…

***

1 věc, co se mi líbila nejvíc

Obecný předpoklad, že všichni chtějí dodržovat pravidla. Minimum buzerace a podezřívání. Český cokdybynáhodismus a přechytračování prostě chybí. Díky tomu všechno tak nějak mile plyne. Prostě všichni předpokládají, že pravidla se dodržují, a podle toho dělají vše co nejjednodušší a v pohodě.