Před několika lety Sam Altman, šéf OpenAI, pomohl zafinancovat (ze svého a od dalších dárců) studii UBI - Univerzálního základního příjmu. Studie zkoumala dopad nepodmíněného příjmu 1000 USD měsíčně po dobu 3 let na 1000 nízkopříjmových osob ve dvou amerických státech. A právě vyšly její závěry.

Výsledky:

  • Příjem způsobil pokles celkového individuálního příjmu o přibližně 1500 USD ročně (mimo samotné transfery).
  • Došlo ke snížení účasti na trhu práce o 2 procentní body a ke snížení odpracovaných hodin o 1,3-1,4 hodiny týdně a to zejména ve prospěch volnočasových (u starších) a vzdělávacích (u mladších) aktivit.
  • Partneři a další dospělí v domácnosti také snížili svou pracovní dobu podobně jako účastníci.
  • Délka období nezaměstnanosti se prodloužila o 1,1 měsíce.
  • Zajímavé také je, že lidé s UBI zvýšili svoje výdaje na podporu ostatních nebo na zlepšení bydlení, méně však na zlepšení svého zdravotního stavu.

Zajímavá zjištění:
  • Nebyly nalezeny žádné významné dopady na kvalitu zaměstnání nebo lidský kapitál.
  • Účastníci projevili větší zájem o podnikatelské aktivity a ochotu riskovat.
  • Mladší účastníci (pod 30 let) spíše snížili práci a zvýšili účast na formálním vzdělávání.
  • Účastníci utratili téměř všechny obdržené peníze každý měsíc, s velmi omezenou akumulací aktiv.

Na snímku je vidět, jak se dodatečný příjem projevil na výdajích oproti kontrolní skupině, která UBI neměla.

Studie neprokázala zlepšení kvality zaměstnání nebo investic do lidského kapitálu, které někteří zastánci nepodmíněného příjmu očekávali. Tři roky stará jedenáctiletá studie z Bangladéše naznačuje, že stále je lepší řešit cílené pobídky, než UBI. K tomu jen dodejme, že pro cilené řešení problémů je nutné mít efektivní mechanismus, tedy dobrou databázi, což je problém typicky Česka. Vlastně nevíme, kdo tu pomoc potřebuje.