Vždycky se někde dočtu, že ty nová velká Lega dusí kreativitu, představivost, hravost, ... a tak vůbec.
Že s nimi to dětství už vlastně nebude pravé. To pravé dětství, co jsme měli my, když velké Lego bylo vlastně každé.
Vyroste jen už tupé stádo, které bude stavět jen podle návodu. A nic jiného nezvládne.
Možná .... ale řeknu vám, my si to neskutečně užili!
Měli jsme společný projekt na několik týdnů.
Pravidelně se hádali, kdo kostky chystá a kdo staví.
Pravidelně jsme s M hádali, kde rozestavěný hrad (zase) překáží. Pravidelně debatovali, kde dílo po dostavění skončí. (že skončí "špatně" je jasné)
A nakonec byli nadšení a pyšní, že jsme to dotáhli.
Celá stavba nabrala zpoždění skoro jako "nová" D1, což bylo hlavně díky tomu, že jsme se báli, že nám to už skončí...
... teď už jen objednat Titanic 😉