Hodně široce pojatá knížka, která hodně řeší podstatu lidstva a jeho úlohu v dnešní době.
Žijeme v době, kdy jsou masy čím dál méně potřeba pro produkci a obranu /válčení. Další výzvy vytváří nadbytek, na který také nejsme zvyklí.
K čemu to povede?
Realita 21. století
- lidé ztrácejí svoji ekonomickou (nejsou potřeba k výrobě) a vojenskou hodnotu
- systém nebude potřebovat individualitu, člověk ztratí autoritu a svobodu
- někteří lidé budou nepostradatelní a zcela nečitelní – malá privilegovaná elita nové úrovně
Liberální víra v individualismus věří v
- jedinec je nedělitelná podstata, má vnitřní jádro – já
- pravé já je svobodné
- jen já nejlépe znám sám sebe, mám v tomto jedinečnou autoritu
Biovědy:
- organismy jsou dělitelné algoritmy, které nemají vnitřní já
- algoritmy člověka nejsou svobodné – jsou ovlivněny geny a vnitřními tlaky
- externí algoritmus pozná člověka lépe, vše by zvládl výpočet
Shrnuto:
- věda směřuje k paradigmatu, ze organismy jsou algoritmy a život zpracování dat
- inteligence se odděluje od vědomí
- ne-vědomé, ale vysoce inteligentní algoritmy nás možná budou znát lépe, než známe sami sebe
-> Otazníky ???
- Jsou organismy opravdu jen algoritmy a je život pouhé zpracování dat?
- Co je důležitější – inteligence nebo vědomí?
- Co se stane se společnosti, politikou i každodenním životem, až nás ne-vědomé, ale vysoce inteligentní algoritmy budou znát lépe, než známe sami sebe?
Současné velké lidské projekty
- dlouhověkost – porazit smrt
- nakolik je longevity obecný trend? nebo jen výstřel bohatých?
- předělat člověka , aby si mohl nekonečně užívat.
- Štěstí – právo na štěstí?
- Epikúros – střídmost. Nezřízena honba za choutkami vede k opaku štěstí.
- Štěstí <-> bohatství
- zdá se, ze nás pocit spokojenosti narazí na záhadný skleněný strop a odmítá ocenit dosažený civilizační úspěch.
Člověk je unikátní zejména schopnosti organizace velkých celku.
Intersubjektivní vztahy
- extrémně se mění časem – středověká dogmata nyní působí směšně
- vytváří neviditelnou sílu, která manipuluje davy – vojáci v krutých podmínkách nelidské organizace plní nesmyslné cíle, ale stejně miluji svého velitele
- relativně malý počet lidí díky nim dokáže ovládat masy
Důsledek:
Jak byrokratický aparát hromadí moc, stává se odolnějším vůči vlastním chybám. Úředníci místo aby změnili svou interpretaci tak, aby odpovídala skutečnosti, znásilňují realitu, aby odpovídala jejich představě.
Mocné organizace mohou mít reálně absurdní podstatu, ale mají svou sílu vnutit svou fiktivní viru vnutit realitě. Viz peníze – potištěné papírky, kterým všichni věří.
Byrokracie nahrazuje v jistém smyslu náboženství.
viz Punkové podnikání
Bible bez ohledu na svůj mylný pohled na svět umožňuje spolupráci většího množství lidi.
Fikce je nezbytná, ale musí zůstat jako pomocný nástroj, nesmí byt cílem nebo měřítkem, nesmíme ztratit kontakt s realitou.
Výměnou za moc se lidi smířili se ztrátou smyslu a významu.
Náboženství – definuje jasná a pevně pravidla, která jsou neměnná.
Náboženství se stalo reaktivní. Ztratilo svoji inovační sílu. Nemá podíl na žádném velkém objevu poslední doby (historicky to bylo opačně, bylo hlavní inovační silou). náboženství už nemají silu to změnit.
Spiritualita – duchovní cesta za neznámým cílem.
Humanismus jako náboženství dneska. Dění interpretujeme skrze sebe.
V době předmoderní lidi čekali na přidělení práce. Nyní si ji tvoříme sami a tím vzniká tlak ve dne v noci.
Wilhelm von Humbolt: Cílem existence je přeměna životních zkušenosti v moudrost. Nejvyšší životní metou člověka je dopracovat se měřítka na posuzování všeho lidského.
Levá a práva hemisféry – pokud nekomunikuji, mohou vydávat úplně opačné pokyny a výstupy
- vysvětlující Ja
- interpretujici Ja
Negativní zážitky jsou zprůměrovány.
Odpovědnost za jednání – rozhodnutí je vlastně výsledek elektrochemických impulzů. Chci něco udělat, ale neumím to ovládat.
Co vlastně vede k rozhodnutí o činu ? Genetika, naprogramované vzorce – jak moc je ovlivním?
Mám rad čokoládu, ale ne papriku. Proč? Chci si dat čokoládu. Ale proč?
Svá přání si nevolím, pouze je pociťují jako volbu.
Řešíme stavy nemocné mysli, ale nemáme zmapovanou tu zdravou – nechápeme její pochody a fungování do detailu.
__________
Ve 20. Století záleželo na masách – zlepšit jejich zdraví – byly potřeba pro výrobu a armády. Nedává do budoucna smysl spíše investovat do zlepšení elit na mnohem vyšší úroveň? Masy nebudou potřeba.
Trend zlepšování života zdravých lidi. Zvyšování výkonu mysli.
Úředník A. Sousa Mendes – zachránil nejvíc Židů tím, že jim přes zákaz vydával na běžím páse víza do Portugalska. Cca 30 000 lidi.
Mapa Afriky – vznikla na konferenci v Berlíně 1884, kdy byla Afrika ještě relativně nezmapovaná. Evropské státy si potřebovaly rozdělit území mezi sebe bez znalosti reálií. Příčina velkého množství konfliktu nyní. Hranice států nerespektují kmenové uspořádání, řeky, pohoří, …
Každý podle svých možnosti, každé dle jeho potřeb. – heslo komunismu.
Dlouhodobě ano, ale na nízké úrovni. (prof. Strecková 😉)
Napsat komentář